Začátkem roku jsme se v rodinné radě dohodli, že si domů pořídíme psa. Pak začalo to nejtěžší, určit jakou má mít rasu. Celá rodina zkoumala různé účely na, které by byl ten či onen pes nejlepší. Poté co se každý ze členú domácnosti rozhodl pro svého miláčka, začala hra kdo z koho. Lucinka chtěla Berňáka, mamka chtěla Retrývra a já samozřejmě něco většího což je pro mě Kavkaz. Navzájem jsme se mezi sebou přesvědčovali o výhodách svých plemen. Já jako budoucí pán psa jsem chtěl dokázat, že mám pravdu já, ale nedařilo se, tak jsem přistoupil k malé lsti. Zjistil jsem, kde a kdy by bylo možné odebrat Kavkaza a potom jsem řekl Lucince, že má poslední možnost psa sehnat a pokud to stihne bude Berňák, pokud ne vyhrávám. Netušil jsem ovšem, že Lucinka použije všech možných prostředků. Od té doby trávila celé dny na internetu a telefonovala po celé vlasti. No nebudu dále napínat. Máme Berňáka. Je to nejmilejší člen domácnosti a jsme všichni rádi že to tak dopadlo.